Kotak | Běh Jihomoravskými vinicemi

Jako každý rok, taky letos jsme se účastnili akce - www.velkebilovice.com/cs/ze-sklepa-do-sklepa, na které jsme za ta léta účastí již vlastně "inventářem", HI. Přijeli jsme sice již v pátek (jako každý rok), to abychom se v klidu zabydleli a užili si klidu před náročnou sobotou. Ta měla standardní průběh, stejně jako nedělní ráno. V neděli odpoledne po návratu na penzion mě nenapadlo nic jiného, než se i přez nepřízeň počasí jít proběhnout. Oblečení a boty jsem si vzal sebou, tak v tomto nebyl žádný problém. Teplota byla +7 a vítr proměnlivý, místy poměrně silný, severní. Vyrazil jsem těsně před půl jednou. Dozadu za penzion ulicí Lipová, pak jsem zahnul doleva ulicí Růžová a po chvíli Čejkovická, kde míjím již většinou pozavírané sklepy a sklípky. Frčím kopcem dolů a míjím Habánské sklepy, po chvílí mírně stoupám první lehounkou serpentínou a v následující pravé zatáčce konečně opouštím silnici a odbočuji vlevo na cestu mezi poli. Po chvíli mě uvítá vůně venkova. To už se blížím k pátému kilometru a po chvíli je jasné odkud pochází ona venkovská vůně. Míjím neskutečně velikou hromadu hnoje a za ní další hromadu tlející slámy, to je síla. Přibíhám na rozcestí, přibližně na 6,5 km obočuji vlevo a stále pokračuji po "hřebenovce". Po chvilce se začínají objevovat vinice, na střídačku po obou stranách cesty, která začíná mírně stoupat a blíží se další rozcestí. Chvílí váhám, ale po čase se rozpomínám a začínám poznávat cestu, kterou jsem před léty projížděl na kole z Čejkkovic na Vrbici. To je přibližně na 8,5 km a odbočuji vlevo na Vrbici a za mírného stoupání běžím krajem lesa. Na necelém desátém kilometru se hlásí rozbouřená střeva a žádají neodkladné řešení. Ještě že je les hnedle vedle. Na konci Vrbice se mi podaří předčasně odbočit, měl jsem běžet rovně, snad příště. Po chvíli po pravé straně míjím les a dobíhám k nějakému, asi vinařskému závodu. Silnice vypadá že zde končí, tak preventivně odbočuji do lesa na lesní cestu, která se po chvíli začíná ztrácet, takže zabočuji doprava a doufám, že po chvílí narazím na cestu po které jsem měl původně vyrazit z Vrbice. Po chvíli klopýtání a překakování sjetých pneumatik a rozlámaných vinohradnických sloupků, poházených po celém lese (domorodci styďte se), konečně narážím na vysněnou cestu z Vrbice  na necelém třináctém kilometru, kde odbočuji vlevo a za střídavého klesání a stoupání se pomalu přibližuji k odbočce ke kapličce sv.Cyrila a Metoděje, sv.Václava a sv.Urbana. To je za mnou poctivých šestnáct kilometrů a v klidu si ji odbočuji oběhnout. Nechápající napomádování lufťáci, kteří si na místo dojeli autem jen čumí (a to doslova) a poznámky typu:"Proč to obíhá?" nelze neslyšet. Bez komentáře. Od kapličky se vracím zpět a pokračuji dále po "hřbenovce" směrem ke sklepům podél hlavní silnice. Na necelém osmnáctém kilometru prudce odbočuji z asfaltky doprava a klesám vracečkou po zpevněné cestě ke sklepům, cesta začíná klesat a dole na křižovatce na kraji sklepů pokračuji stále rovně po zanedbané staré asfaltové cestě (nebo to býval chodník?) mezi poli. Po chvíli odbočuji doleva ke škole a běžím v příjemném travnatém terénu až ke škole. Pokračuji ulici Záhumní, U Hřiště a po odbočení z ulice Lipová přecházím v chůzi a ukončuji běžeckou anabázi, která měřila 20 649 metrů a trvala dvě hodiny a šest minut. Nebýt těch pět smrkacích pauz, tak bych dal celý okruh vcelku a snad bych se i vešel pod dvě hodiny, nezlobit střeva. Běželo se mi velice lehce, moc jsem se nehnal, protože jsem nevěděl kolik mi to dá kilometrů přesně. Zhruba jsem naměřil podle mapy 18 kilometrů, po vysypání dat z Loggera jsem byl příjemně překvapen. Zatím to byl můj nejpříjemnější a nejpohodovější letošní běh, pěkný terén, příjemný profil. Byl sice vítr, ale na druhou stranu, zase jsem se tolik nepotil. Záznam trasy je na -www.gpslog.cz/Trip.aspx.