Sluneční zátokou

Startuji z jihu Vilémovic, na jih k samotě U Nováků. Začátek běhu je z kopce, takže pohoda. Od rybníku kolem samoty je drobné stoupání až k lesu. Na první křižovatce chvílí váhám kam odbočit, vlevo nebo vpravo? Vlevo je do kopce, takže vítězí lenost a taky trochu Šerlokovské logiky, proto odbočuji cestou vpravo, která vede z kopce. Sázava asi na kopci nepoteče, si myslím. V pohodě si běžím lesní cestou, místy dost rozbahněnou a hlavně totálně zdevastovanou po těžbě až k dalšímu rozcestí. A včil babo raď!! Volím cesu doleva, která se po chvíli začíná ztrácet, jak později zjistím. Tak probíhám pasekou až narazím na cestu. To byla asi ta, kdybych odbočil na předchozím rozcestí doprava. Pak pokračuji po cestě vlevo, ale ouha, ta se taky nějak začíná vytrácet do ztracena. UF. Vidím řeku a koleje, takže jsem dobře, ale asi trochu někde vedle, než jsem měl být podle plánu. Opatrně slezu krpál až ke kolejím, dám se do leva a po glajzách pokračuji, za neustálého ohlížení se, asi kilometr až k zastávce Stvořidla. Hurá, tady jsem se měl původně vyloupnout z lesa. No nic, dám se doprava přes lávku a běh měním v chůzí, páč lávka se začala nebezpečně rozhoupávat. Jak to bylo na vojně? Zvolnit krok? Za vodou se dávám doprava, konečně po červené TZ. Nad léčebnou (nebo to už je LDN?) Háj pokračuji po žluté, která se nějakým záhadným způsobem ztrácí. Ještě že na rampě za asi kuchyní, byl spolek smraďochů kuřáků. Zdravím a povídám, že se mi ztratila žlutá a jedna kuřačka hnedle ukazuje ať pokračuji dále vlevo. Měla pravdu a po chvílí jsem už u RZ Sluneční zátoka. HM, to je uzavřené a nedá se proběhnout. Takže zpět a kupodivu jsem narazil na prošlapanou pěšinu na vykáceném místě, která vedla opravdu do Sluneční zátoky. Na rozcestníku se dovídám, že se zde odehrávaly tábory pod vedením Jestřába. Tak jsem zavzpomínal na klukovská léta, kdy se četly především indijánky a Foglarovky. Pokračuji dál po žluté podél Sázavy, ale další ouha. Pěšina byla místy pod vodou, takže výše na břehu byla vyšlapaná další pěšina, daleko náročnější. Místy bylo třeba zapnout i přední náhon, napadané stromy, bahno na pěšině, prostě paráda. To trvalo asi půl kilometru a konečně lávka přes vodu. Na druhé straně je zastávka Vilémovice a já stoupám ke známé samotě U Nováků a dále ke vsi. Celá anabáze měřila 7,68 kilometrů a trvala mi 1:04, nastoupáno 159 metrů, což není žádná sláva, ale některé krpály jsem prostě potupně vycházel a taky bylo docela dost teplo. Z počátku jsem se pohyboval po neznačených lesních cestách, pak po částečně značených TZ. Bohužel asi těžba se hodně podepsala na chybějících TZ. Kde byly, tak za rozcestími značení nic moc, jeden si nebyl jist, zda odbočil správně. Značení uvedeného kolečka byl dal za 5, čili nedostatečné.  KČT asi dělá co může, ale těžba se bohužel dost neblaze podepisuje na jejich snažení.

Pokud by nestačila mapa, zde je odkaz - www.kamennimuzici.cz/mapa/#track6414@lat49.678882@lng15.311780@z15