A próóč? - Protože!!

Tak jsem se po delší době (po více jak šesti létech) dokopal k tomu, abych opět vyběhl. Tentokrát mě k tomu nepřimělo ani tak nadšení z běhání jako před léty, ale fakt, že se něco nepěkného děje s mou hmotností. A navíc nás čekala první výstava našeho štěněte. Klučina je lenivý na běhání a v kruhu to jinak nejde, než lehkým poklusem. To se ale mladému pánovi nelíbilo, tak jsem začali lehce po několika desítkách metrech trénovat. To bylo někdy uprostřed srpna. Oba jsme byli pěkně zadýchání a těch několi metrů nám oběma úplně stačilo. Běhali jsme na louce, ta je přece jenom měkčí než silnice. A pro větší plemeno ve věku nějakých osmi měsíců by běhání po tvrdém asi nebylo moc vhodné.  První výstavu jsme přežili v pohodě. Těch několik společných výběhu udělalo své.